MARKÉTA VÍTKOVÁ
Knížky jsem milovala už jako malá. Ve škole mě bavilo vymýšlení příběhů a psaní slohů. Ale tenkrát jsem neměla ani pomyšlení na to, psát knihy.
Až na střední škole mi blesklo hlavou, když jsme zrovna probírali Josefa Váchala a jeho umění napsat knihu, ilustrovat si ji a ještě ji i svázat, že by se mi to také líbilo.
Stejná myšlenka se zase ozvala, když jsem dostala pod stromeček knížku pohádek o květinách autorky Fridy Pistoriusové, která si ji i sama ilustrovala.
Pak přišla studia a práce a na podobné myšlenky nebyl čas.
S narozením prvního syna se vše změnilo, milovala jsem chvíle, kdy jsme si četli. Syn měl bujnou fantazii a napadaly ho fantazijní příběhy a situace. A já jsem se k němu přidala.
Příběhů přibývalo s tím, jak jsme spolu cestovali a poznávali nová místa. Až jsem si jednou řekla: „Proč se o naše příběhy nepodělit s ostatními? Třeba udělají radost aspoň jednomu dalšímu človíčkovi, a to stojí za to!“
Vykročila jsem na cestu vydávání knížek pro děti s vlastními ilustracemi.
Nebyla to lehká cesta, narazila jsem na nepochopení, odsuzování a nedůvěru. Někteří lidé mne dokonce považovali za blázna. Ale když jsem v ruce držela svoji první knihu, byl to nádherný pocit. A když jsem dostala pozitivní zpětné reakce od čtenářů, ujistilo mne to v tom, že jsem se vydala tou správnou cestou!
